- Vodní nádrž Fláje: Vodní nádrž Fláje je údolní nádrž, jež vznikla za unikátní pilířovou přehradou, která je jediná svého druhu v Česku. Byla vybudována na Flájském potoce na území obce Český Jiřetín (u osady Fláje) v roce 1963. Slouží jako hydroenergetické zařízení a jako zásobárna pitné vody. Celá vodní nádrž leží na území obce Český Jiřetín, po délce nádrží prochází hranice katastrálních území Český Jiřetín a Fláje.
Přehrada byla postavena v letech 1951–1964, do provozu byla uvedena v roce 1960. K dopravě materiálu byla využita Moldavská horská dráha, od jejíž konečné stanice vedla dále stavební lanovka. Účelem vodního díla Fláje je zásobovat pitnou vodou oblast severočeské hnědouhelné pánve (Most, Litvínov, Krupka, Osek). Jeho další funkce jsou zajištění minimálního průtoku a snížení povodňového průtoku na Flájském potoce a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. Přehrada je unikátní svou dutou konstrukcí a díky tomu je zařazena mezi kulturní památky České republiky.
- Flájský plavební kanál: Flájský plavební kanál (německy Neugrabenflöße) je název zaniklého vodního kanálu v Krušných horách, který sloužil k plavení dřeva. Vedl z Flájí do saského města Clausnitz. Kanál byl postaven v letech 1624–1629 a byl v provozu až do roku 1872 (některé zdroje uvádějí rok 1874). Dnes se z něj dochovaly na obou stranách hranice pouze části. Patří k nejstarším technickým vodním památkám v České republice, od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
- Jiřetínský vodopád: je tvořen přepadem vody z Flájského plavebního kanálu. Je vysoký 55 metrů a má sklon přibližně 40°.Nachází se v Českém Jiřetíně hned u prvního velkého parkoviště, je dobře vidět ze silnice, která vede údolím Flajského potoka, v době tání je velmi impozantní.
- Kostel Svatého Jana Křtitele: dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele se původně nacházel v obci Fláje. Byl postaven ve 2. polovině 17. století (udává se 1667–1670) místo původního evangelického kostelíka. Jedná se o jednolodní stavbu s trojbokým presbytářem a věžičkou na střeše. Vstup do kostela je malou předsíňkou na jižní straně. V letech 1951–1964 byla postavena Flájská přehrada, kvůli které byla obec Fláje zbořena. Dřevěný kostelík byl jako významná památka lidové architektury zachráněn. Byl rozebrán a v roce 1969 přemístěn do nedalekého Českého Jiřetína. Původní základy jsou dodnes viditelné na břehu přehrady. V roce 1995 bylo dokončeno celkové restaurování kostela.
- Puklá skála: 850m vzdušnou čarou od hráze Flájské přehrady leží nápadné skalisko načervenalé barvy. Původní německý název tohoto vrcholu byl Spreng Berg, na starších českých mapách je uváděn též název Skalka. Skalní výchozy jsou tvořeny červenavě zabarveným granitovým porfyrem a draselný živec v nich tvoří až několik centimetrů velké vrostlice. Z vrcholu je zajímavý výhled zejména směrem k východu a k jihu, kde dominuje rozlehlá hladina Flájské přehrady a nejvyšší hora Mostecka - Loučná. Na začernalém vrcholu si lze též povšimnout většího množství drobných odštěpků horniny. Jsou produktem úderu blesku. Osamělá skála v důsledku své exponované pozice působí totiž jako přírodní hromosvod. Přístup: nedaleko pod skálou vede po lesní cestě protínající úbočí červená značka z bývalých Flájí do Českého Jiřetína. Mineme-li ve směru od Flájí skálu a odbočíme-li první cestou vpravo vzhůru do kopce, přijdeme po chvíli na zmiňovanou křižovatku průseků, odkud vás na vrchol skály dovede pěšina. Pověst vypráví, že kdysi chodili ke skále dva mladí milenci, ale otec děvčete lásce nepřál a mladíka nechal lstí uvěznit a zabít. Dívka nemohla unést žal, proto odešla na skálu a skočila dolů. V tu dobu byla ještě skála pevná jako ocel, když byla ale svědkem lidské a nešťastné lásky, pukla žalem. Na počest obou mladých lidí přivolává od té doby záměrně blesky, které mají ukázat na to, že láska může zasáhnout každého jako blesk z čistého nebe a stát jí v cestě znamená proměnit ji v pope.

 

Máte li zájem o cyklotrasy. Můžete si je stáhnout přímo na stránkách města Litvínova kliknutím ZDE